DUBIŠARKY

Zdíša is my best friend. And also one of my muses. She is very pretty, but also - what is more important - very natural in front of the camera. I photographed her many times before. She has three younger sisters and this time we did a shoot with one of them, Pavla, who is also very good in front of the camera. I absolutely love these images and I cannot wait to photograph all four of them one day!

Make-up done by Petra Bařinová.

--

Zdíša je moje nejlepší kamarádka a zároveň jedna z mých můz. Je moc krásná, ale hlavně - a co je nejdůležitější - před foťákem vypadá velice přirozeně. Proto jsem ji už fotila spoustukrát. Zdíša má tři mladší sestry a tentokrát jsme jednu z nich, Pavlu, vytáhly na focení. Pavla je před foťákem stejně přirozená jako Zdíša. Tyhle fotografie se mi moc líbí a nemůžu se dočkat, až jednou budu fotit všechny čtyři Dubišarky!

Make-up je od Petry Bařinové.

A+A

Anička is my classmate from college. When we entered the first year of our university, our class consisted of only 13 students. So we all became friends pretty soon. After the first year we all drifted apart though, since some of us (me included) studied ERASMUS+ program abroad. The next year Anička studied abroad as well. I got to see her again after almost two years and when I did see her, she told me the great news - she was engaged! I cannot wait to be at her wedding, I am sure it's going to be beautiful. I offered to do an engagement photoshoot for her and her fiancé, Áda, and here is the result.

-

Anička je moje spolužačka z vejšky. Když jsme nastoupily do prváku, v ročníku nás bylo pouze 13. Velmi rychle jsme se všichni seznámili a stali se z nás všech přátelé. Ve druháku jsme se ale rozdělili, někteří z nás (včetně mě) odjeli na ERASMUS+ do zahraničí. Rok na to odjela i Anička. Znovu jsem ji tedy vyděla skoro po dvou letech a když jsem se zeptala, co je nového, oznámila mi, že se bude vdávat! Její svatby se nemůžu dočkat. Určitě bude nádherná. Aničce jsem nabídla, že bych jí a Ádovi, jejímu snoubenci, nafotila společné fotografie. Tady se můžete podívat, jak moc jim to spolu sluší.

SAAL DIGITAL

Saal Digital, a company I've never heard of before, offered me an opportunity to create my own photo book for free in exchange for my honest review of their product. I was really excited to try it out, because I've been on a hunt for a good quality photo book and I just wasn't very happy with other companies that I've tried out so far. Every year I create a photo book with last year’s wedding photos and I bring it to all my client meetings.

I was very pleasantly surprised by this book. Not only by the quality of the product, but also - and most importantly - with the customer service. I missed the deadline on the promotion code and they offered to extend it. Once I sent the photo book via their mac application for printing, they instantly messaged me, updated me on where in the process of printing my book was. Honestly, it took them a couple of days to finish the product! No two weeks (or more) waiting time! They shipped it out of Germany via PPL and the delivery was also super fast. 

Now lets talk about the book itself. When it comes to the cover of the book, I chose the cheapest option. I would really like to see other finishes and textures, but this one is quite good as well and does the job. Once you open the book though - the wow effect starts. The quality of the paper, printing, colours is just amazing. The blacks are black (not grey like they were with other companies), reds are red, greens are green. It's just spot on. The details of the print are unbelievable.

The layflat layout of the pages is something many companies offer, but not always deliver. Saal did not disappoint. I'm no longer scared to put one photograph across the two pages anymore. The barcode at the end of the photo book is optional, you can pay a little bit more money to have it completely without any barcodes - I did not do that, but I don't think the little square at the backside of the book bothers anyone.

Now moving on to the things I would change: I haven't had the time to fully explore the computer application, but it did seem a little bit chaotic to me. I would also appreciate a bit more of different design and layout options for the "lazy" people. Also, not sure if the app allows it, but it would be pretty to put a name of the book to the spine of the book. And last, I am not a big fan of the fact that the photos start right on page one, I would enjoy having a blank page before the photographs start. But those are obviously small details that can be easily changed.

I would like to thank Saal Digital not only for this opportunity, but for the fact that I've been on the hunt for a good printing company for a long time now and I finally found them!

---

Saal Digital, společnost, o které jsem předtím nikdy neslyšela, mi nabídla zdarma fotoknihu dle vlastního výběru výměnou za upřímnou recenzi jejich produktu. Z téhle spolupráce jsem byla opravdu nadšená, protože kvalitní fotoknihu hledám už delší dobu a ne a ne najít tu pravou. Každý rok si nechávám vytisknout svatební fotoknihu s fotkami minulých svateb, kterou pak nosím na schůzky s klienty.

Touto fotoknihou jsem byla velmi mile překvapena. A to ne jenom kvalitou jako takovou, ale hlavně jejich zákaznickým servisem. Poprvé jsem totiž prošvihla datum, do kterého se kniha měla odevzdat k tisku. Stačilo napsat a deadline mi prodloužili. Když jsem konečně fotoknihu poslala do tisku, hned mi dali vědět, že ji přijali, že byla vytištěná a že mi byla poslaná. To, že celý proces bude trvat dva dny, jsem opravdu nečekala. Všude jinde to trvá týdny, než Vám fotoknihu dodají. Posílali ji z Německa přes PPL a doručení bylo také velmi rychlé.

A teď už k samotné fotoknize. Pokud jde o vazbu knihy, vybrala jsem si tu nejlevnější možnost. Ráda bych viděla i jiné vazby, nabízejí například plátěnou, ale to třeba někdy příště. Ta základní je také moc pěkná. Kniha mě zaujala hned jak jsem ji otevřela. Kvalita papíru, tisku a barev je naprosto neuvěřitelná. Černá je fakt černá (ne šedivá, jako u konkurence), červená je červená a zelená je opravdu zelená. Barvy jsou věrné fotografiím, což mi udělalo velikou radost. Kvalita a ostrost tisku je výborná.

Plochá vazba (Layflat) stránek je služba, kterou spousta společností nabízí, ale ne vždy doručí. Saal mě nezklamal. Už se nemusím bát toho, že když dám jednu velkou fotografii přes dvě strany, bude uprostřed useknutá. Na zadní straně knihy je malý čárový kód, který si ale za malý příplatek můžete nechat odstranit. Já ho tam mám a nijak mi nevadí, je fakt maličký a nikde mi nepřekáží.

A nyní k věcem, které bych změnila: neměla jsem sice moc času na prozkoumání jejich editoru, tudíž bych ho neměla moc hodnotit, ale ovládání mi připadalo lehce zmatené. Také bych ocenila více různých předem navržených rozmístění stran a designů. Jako poslední bych zmínila tisk fotografií hned na vnitřní straně vazby knihy – mně by se líbil vložený prázdný list a až pak fotografie, jak to u knih bývá. Na druhou stranu si nejsem úplně jistá, zdali to Saal nenabízí a nejsem jen slepá. To jsou ale malé detaily, které se dají lehce změnit.

Ráda bych poděkovala celému týmu Saal Digital nejenom za tuhle možnost, ale také za to, že jsem díky nim konečně objevila fotoknihu (a jiné fotografické produkty), se kterou jsem na 100% spokojená.

 

EVA FOR KARITRAA

Eva and I have worked together on a couple of shoots before. When I was first starting photography, she kindly modelled for me and the result was always great! She is a perfectionist, strong-willed, and beautiful. She is also my cousin, so she's not afraid to tell me if my photos suck. A few weeks back she asked me to do a couple of snaps for her instagram account featuring Karitraa sportswear. She's a very hard-working fitness trainer, sport lover, and healthy food enthusiast, that is why Karitraa has chosen her as their brand ambassador. Even though it was hot as hell and the lighting conditions were terrible, I think those photos came out pretty nice!

-

S Evou jsem už párkrát spolupracovala. Když jsem byla ve svých fotografických začátcích, tak mi několikrát stála před objektivem jako modelka a vždy z toho vyšly krásné fotky. Eva je perfekcionistka, je živelná a taky moc krásná. Je to moje sestřenice, takže se mi nebojí říct, když moje fotky stojí za houby. Před pár týdny mě poprosila, jestli bych jí nenafotila nějaké fotky ve sportovním oblečení od Karitraa na její instagram. Díky tomu, že je to dříč, fitness trenérka, co prostě miluje sport, a taky milovnice dobrého a zdravého jídla, si ji Karitraa vybrala jako jejich brand ambasadorku. I přes to, že bylo strašné horko a na přímém sluníčku se fotilo fakt blbě, tak si myslím, že se fotky dost povedly! 

ANNA, The Wet Look

Collaborations are my absolute favorite thing to do. When you have a great make-up artist working with you and she brings you a beautiful model, the success is guaranteed. Even if you try to do something you've never done and don't really specialise in. Petra, the MUAH artist who works with me on all of my big projects, wanted to do this wet look for a while. I've never really shot any make-up looks or projects, so this was something new to me. I do have a good flash and one daylight in my apartment, but to be honest, the lighting was still a challenge for me, as I prefer doing natural light photography. At the beginning of the shoot I was a tiny bit sceptic, but in the end the photos look great and I am really proud of what we created. Big thanks and shoutout to both girls, Petra, for the idea, and Anna, for modelling for us!

-

Kolaboracím se věnuji úplně nejradši. Když máte po ruce skvělou make-up artistku a ona Vám na focení přivede nádhernou modelku, o úspěch je postaráno. A to i v případě, že se pokoušíte vytvořit něco, co jste ještě nikdy nedělali a čemu moc nerozumíte. Péťa, make-up artistka, která se mnou pracuje na všech mých velkých projektech, chtěla tenhle look nafotit už dávno. Já sama jsem nikdy pořádně make-up nefotila, takže to pro mě bylo něco nového. Mám sice dobrý blesk a daylight světlo doma, ale popravdě radši fotím s přírodním světlem, takže to pro mě byla trochu výzva. Na začátku focení jsem byla lehce skeptická, ale nakonec to dopadlo skvěle a fotky vypadají výborně, jsem hrdá na to, co jsme vytvořily. Veliké díky oběma holkám, Péťě za nápad a Aničce za modeling!

Lebanon

Last night I flew back home from a beautiful holiday in Beirut, Lebanon. I've been feeling the need to explore the Middle East lately because of what is going on in the world now. Everyone is so scared of this part of the world, which makes me so sad. I have not seen it all, but in the past 2 years I've spend some time in Iran, Israel, Palestine, Lebanon, Turkey and also Morocco, even though this is technically not the Middle East (but it has still very similar culture). 

Not once have I been scared. No one ever robbed me, no one was rude or weird to me. It was quite the opposite to be honest. I've met some of the most sincere and warm people in the world. They all tried to help us. Even the mad taxi driver who drove us from the airport to our hotel. He didn't know the place, but asked about everyone in the streets of Hamra district where the Elegant Suits were, even though we wanted to find it ourselves. Not forgetting the Syrian receptionist, who was very kind to us, the Iranian grandma, who took us inside her house and offered us breakfast when we were lost in the streets of Teheran, and many, many others.

I quite enjoy waking up at 5 AM to the song of the muezzin, smelling fresh spices everywhere in the streets, and eating gyros, kebab or shawarma with fresh vegetables.

Lebanon's population grew up to 50% of its original size due to the war in Syria. Still, they try to be nice to each other and respect each other. Help each other, even. 

We travelled across the entire country, visited most of the cities, hiked in the mountains, went on a boat trip and visited their finest vineyards.  You can see for yourself how beautiful this country really is in the following photographs.

-

Včera v noci jsem se vrátila z úžasné dovolené v Beirútu, Libanonu. Poslední dobou mám díky tomu, co se ve světě děje, velkou potřebu cestovat po Blízkém východě. Je smutné, že se této části světa dnes každý bojí. Nebyla jsem sice všude, ale za poslední dva roky jsem strávila nějaký čas v Íránu, Izraeli, Palestině, Libanonu, Turecku a také v Maroku, i když to už technicky není Blízký východ (ale kultura je velmi podobná). 

Ani jednou jsem se nemusela bát. Nikdo mě tam nikdy neokradl, nechoval se divně nebo jakkoliv drze. Popravdě tomu bylo spíš naopak. Poznala jsem tam jedny z nejupřímnějších a nejhodnějších lidí na světě. Všichni se nám vždy snažili pomoct. I ten divnej taxikář, kterej nás vezl z letiště do hotelu. Sice o tom hotelu nikdy neslyšel a netušil, kde je, ale zavezl nás do Hamry, čtvrti, kde jsme tedy chtěly vystoupit. On ale mával rukama a ptal se úplně všech na ulici, dokud hotel nenašel. Neměla bych zapomínat na velice hodného recepčního ze Sýrie, který nám spoustukrát pomohl, nebo íránskou babičku, která nás pozvala na snídani k sobě domů, protože z okna viděla, že bloudíme po Teheránu, a na spoustu spoustu dalších fajn lidí. 

Miluju ranní probouzení za zpěvu muezzína, vůni orientálních koření v ulicích, a jezení gyrosu, kebabu nebo shawarmy s čerstvou zeleninou.

Kvůli válce v Sýrii je nyní v Libanonu o 50% více lidí. Přesto se snaží navzájem se respektovat a být k sobě hodní. Dokonce si i navzájem pomáhají. 

Cestovali jsme napříč celou zemí, navštívili všechna města, lezli po horách, vyjeli si na lodi a ochutnali místní víno na těch nejlepších vinicích. Na následujících fotkách se sami můžete přesvědčit o tom, jak krásná tahle země je.

Oh Morocco...

I am now sitting in my living room with my dog barking at the neighbour's dog, and I can't help but reminiscent over how amazing this trip was. Morocco holds a special place in my heart. When I set foot off the Ryan air plane in February 2016, I was at a very difficult stage of my life. Heartbroken, unsure about my university degree, living situation, work, and many other things. But that one step from the airplane to the ground changed many things inside of me. It was love at first sight. I did not expect much from this country to be honest - I knew I would like it, but I always thought Morocco was over, that so many people already visited it... But it took my breath away. I saw a happy country, proud of its traditions, content people and so much magic. No one tried to copy the western world. It is heartbreaking to see a unique culture being abandoned sometimes for cheap plastic objects that we don't need. I saw this trend so many times in other countries. But Morocco kept their integrity. 

The food, the architecture, the traditions, the colours, the sun, the air, the nature - I loved it all. So much, that I want to move there for some time in the near future. But before I do, let me show you some of the highlights from this trip.

-

Sedím v obýváku, poslouchám svého pejska, jak na sebe štěkají se sousedovic pejskem, a nemůžu si pomoct, ale stýskám si po úžasném výletu do Maroka. Tahle země se mi přímo vetřela pod kůži. Když jsem v loňském únoru vylézala ven z letadla společnosti Ryan air, prožívala jsem zrovna ne uplně lehké životní období. Měla jsem zlomený srdíčko, nevěděla jsem, k čemu mi je vlastně studium na VŠ a zda-li v něm pokračovat, nevěděla jsem, kde chci žít, pracovat a spoustu dalších věcí. Ale jediný krok ze schůdků přistavených k letadlu ve mně změnil spoustu věcí. Byla to láska na první pohled. Moc jsem toho od Maroka neočekávala, abych řekla pravdu - věděla jsem, že se mi tam bude líbit, ale taky se mi zdálo, že Maroko je už passé, že už tam spousta lidí byla, že je příliš turistické... Tahle země mi ale doslova vyrazila dech. Byla jsem ve spokojené zemi, která je hrdá na svoje místní tradice a kulturu, lidé jsou spokojení a všude okolo to je prostě kouzelné. Nikdo se tam nesnažil kopírovat západní svět. Někdy mi to fakt láme srdce, když vidím, jak se národy zbavují své vlastní tradiční kultury a mění ji za ošklivé, levné, plastové věci, které nikdo nepotřebuje. Tomu jsem bohužel byla svědkem ve spoustě zemích. Ale Maroko si plně zachovalo svou integritu. 

Jídlo, architektura, tradice, barvy, sluníčko, čerstvý (někde mořský) vzduch, příroda - všechno jsem si to zamilovala. Tak moc, že bych se tam v blízké budoucnosti chtěla na nějaký čas odstěhovat. Ale než tak udělám, ráda bych Vám ukázala nejkrásnější momenty z tohodle výletu. 

 

Křest kalendáře Adelka1620

Create my own photography calendar was a big dream of mine. Three years ago I took some of my best shots and created a wall calendar for my family. It was a mismatch of all different photos - product photography, travel, landscape, portrait...I decided to print seven copies and give them to my family for Christmas. They loved it, but I knew I wanted to do something bigger. A themed calendar with a make-up artist, models for each month, an event introducing the calendar to the public and all that jazz. I already had a great make-up artist working with me on different projects - her name is Péťa. So it was only natural that I asked her to work with me on this project. Our first official calendar meeting took place in Arkády Pankrác in June, which was already pretty late in the season. We had to plan everything. I don't even know how we managed it, but in August we had our first shoots and we wrapped it up in September. We were running late on all our deadlines, but luckily the printed calendars arrived the day before the event. 

Because it was all very rushed, there were many things that I would have done differently today, but I am proud that we didn't give up and that we pushed through and created this calendar. As a photographer, I learned so much throughout the whole process . It was the best lesson I could give myself.

As of now, January 7th, we already started the next year's calendar and I cannot wait to see what this year will bring us and teach us!

Here are some photos from our event that took place on November 19th in kavárna na prádle. I was really happy to see all of my friends and family there and to share this special evening with my best colleague Péťa.

Photo credits go to Anežka Kružíková.

-

Dlouho jsem snila o tom, že nafotím kalendář. Před třemi lety jsem vybrala nějaké z mých nejlepších fotek a vytvořila z nich nástěnný kalendář pro celou moji rodinu. Byla to směs různých žánrů fotografie - produktová, landscape, travel, portréty... Rozhodla jsem se to nechat sedmkrát vytisknout a darovat to rodině jako dárek k Vánocům. Moc se jim to líbilo, ale já věděla, že to mi nestačí, že chci něco pořádnějšího. Tematický kalendář ve spolupráci s vizážistkou, jinou modelkou na každý měsíc, křtem, který by uvedl kalendář na trh a vše okolo. Už tehdy jsem spolupracovala se skvělou vizážistkou Péťou na jiných projektech. Slovo dalo slovo a řekla jsem jí o své vizi. Naše první kalendářová schůzka se konala na Arkádách někdy v červnu, což už bylo poměrně pozdě na tak velký projekt. Musely jsme naplánovat úplně vše. Vůbec nevím, jak se nám to povedlo, ale začátkem srpna jsme už měly první focení a koncem září dofotily poslední měsíc. Zmeškaly jsme snad všechny termíny, které jsme si stanovily, ale nakonec nám přišly vytištěné kalendáře den před křtem. 

Protože bylo vše ve velkém spěchu, zpětně bych udělala spoustu věcí jinak, ale i tak jsem na nás ohromně pyšná, protože jsme to dotáhly do konce a kalendář úspěšně pokřtily. Během celé tvorby jsem se naučila spoustu nových věcí a dalo mi to ohromné množství zkušeností. Byla to nejlepší fotografická lekce, jakou jsem si mohla dopřát.

Dnes, 7. ledna, už plánujeme další kalendář a já se nemůžu dočkat toho, jak to bude vypadat a co se nového naučím.

Níže je několik fotografií ze křtu, který se konal 19. listopadu v kavárně na prádle. Udělalo mi velkou radost, kolik přátel a příbuzných dorazilo a bylo krásné sdílet tak vydařený večer s kolegyní Péťou.

Fotografie jsou dílem Anežky Kružíkové.

2016

2016 was a great year. Lots of changes, lots of travelling, lots of falling in love with different people and various things and places. Lots of weddings, engagements, lots of my first-time photography events, lots of pregnancies (not mine, thank God) and newborn children. My career started off this year to be something more serious than just a hobby, which also means that I will have to hire an accountant to do my taxes, unfortunately. But back to the bright side of things! I shot 9 weddings, three engagements, two  babies, three pregnancies, five families, one calendar, twenty posters, countless Facebook profile pictures, prepared nine times a photo booth, eight times hired a professional studio to shoot in, twice tried to fake my apartment as a studio, shot for three restaurants, one hotel, one bank, two dancing schools, one dance competition, spent about 30 thousand czech crowns on complimentary photography tools, cried for countless nights when Photoshop and I did not agree on things, slept for less hours than I would have wished and finally successfully saved about 10 000 edited photographs.

I hope that you all had a fantastic year and that the next one will be even better!

Rok 2016 byl dost príma. Spousta změn, spousta cestování, spousta zamilování se, ať už do různých lidí, míst nebo věcí, spousta svateb, zásnub, spousta fotografických akcí, které jsem vůbec poprvé pořádala, hrozně moc těhotenství (ne mých, díky Bohu!) a novorozeňat. Moje kariéra letos odstartovala přímo raketově a poprvé už to není jenom koníček, ale živnost, což bohužel taky znamená, že si budu muset najmout účetní na daňový přiznání... Ale zpátky k věcem pozitivním! Nafotila jsem devět svateb, troje zásnuby, dvě miminka, tři těhotenství, pět rodin, jeden kalendář, dvacet plakátů, nespočet Facebookových profilovek, připravila devětkrát foto koutek, osumkrát si pronajala profesionální ateliér, dvakrát se ho snažila nafejkovat u sebe v bytě, fotila pro tři restaurace, jeden hotel, jednu banku, dvě taneční školy, jednu taneční soutěž, utratila okolo 30 tisíc korun na doplňcích k fotoaparátu, brečela nespočet nocí, když jsme si s Photoshopem nerozuměli, spala méně hodin, než bych si přála a nakonec úspěšně uložila přibližně 10 000 upravených fotografií.

Doufám, že i pro Vás to byl úspěšný rok a že ten další bude ještě o něco zajímavější!

My favourite kind of pregnancy shoot

Míša was my first bride. Not to marry, don't worry, but the first bride who said yes to me as a photographer and who let me photograph her wedding. I had no idea what I was doing back then and thank god that the videographers helped me so much - they told me where to stand, what to do, what to pay attention to - best lesson I could get.

Three years later I received a message from Míša on Facebook, asking me if I do pregnancy shoots and that she wants something different - not the stereotypical photographs that everyone has. My first thought? I don't like to shoot the stereotypical photographs that everyone has. When she described what she wanted the photos to look like, I was over the moon, because that was exactly what I wanted to do.  So we drove to her family cottage and this is what came out of the shoot.

Míša byla moje první nevěsta. Ne, že by si teda brala mě, byla to první nevěsta, která mi svěřila fotografování její svatby do mých rukou. Tehdy jsem ještě moc nevěděla, co dělám, a díky bohu, že tam byli manželé Hořejšovi, kteří mi strašně moc vypomohli - řekli mi, kde mám stát, co mám dělat a na co si dávat pozor - nejlepší lekce, kterou jsem mohla na své první svatbě dostat.

O tři roky později mi Míša napsala na Facebooku, jestli stále fotím a jestli fotím i těhulky. Její představa byla trochu jiná, než jsou typické těhotenské fotografie. Moje první myšlenka byla: já taky nechci fotit typické těhotenské fotografie. Když mi popsala, jakou má vlastně představu, tak jsem radostí skákala po bytě, bylo to přesně to, co jsem chtěla já fotit. A tak jsme jely na její rodinnou chatu a toto z toho vzniklo.

Vendulka a Olda | Nafurt

When I first met Vendulka at café Dadap in Prague, I knew from the start that we would get along very well. Our ideas of a beautiful wedding & photography were almost identical. I was really looking forward to her wedding and her wedding photos bring me a lot of joy. Vendulka is a perfectionist just like me and so we understood each other even when it came to the actual shooting and post-production.

Vendulka and Olda got married on August 28th 2016 in Prague.

-

Když jsem se poprvé sešla s Vendulkou v kavárně Dadap v Pražské Libni, hned jsme si padly do noty a bylo vidět, že se na naší představě ohledně svatby a svatebních fotografií shodneme. Na její svatbu jsem se letos těšila snad nejvíc a z fotek mám asi největší radost. Vendulka je perfekcionistka stejně jako já, takže jsme si rozuměly i při společném focení a postprodukci.

Vendulka a Olda se vzali 28.8.2016 v Praze.

 

Cleo's Milk Bath

Last week I had the chance to travel to beautiful southern Italy to visit Lindsey, an old friend of mine who is more like a family to me. It's been a tradition for the past three years that I visit her on Thanksgiving. This year was a bit more special tho - Lindsey gave birth to a beautiful baby girl Cleo Carmela. While I was there, we did a bunch of amazing things: went up to Rome to have Cleo blessed by the Pope, celebrated Thanksgiving (not once, but twice!) and shot an amazing set of Cleo's milk bath photos. 

-

Minulý týden jsem měla tu čest navštívit mou dlouholetou kamarádku Lindsey v jižní Itálii. Za poslední tři roky jsem nevynechala ani jedno Díkuvzdání a pokaždé se za ní vydala do Neapole. Letos má návštěva byla ale ještě o něco cennější - Lindsey se narodila krásná holčička Cleo Carmela. Za tu dobu, co jsem byla u ní, se nám podařilo spoustu věcí: jely jsme do Říma, kde sám Papěž požehnal Cleo, oslavily jsme Díkuvzdání, a to hned dvakrát, a nafotily jsme Cleo v mléčné koupeli.

 

Svatba Eva & Paul

Na svatbu Evy a Paula jsem se hodně těšila, protože jsem věděla, že taková událost na Starém Městě se bude fotit jedna báseň. Restaurace Santini Garden nabízí klidné místo hned vedle rušné Nerudovy ulice. Architektura, květiny, které lze v zahradě a restauraci nalézt, atmosféra v blízkosti nejkrásnějších památek Prahy, to vše přidalo onen punc svatebním fotografiím, a to i přes to, že celý den pršelo.
Co dělat v případě, že Vám prší ve svatební den - tomuto tématu se budu více věnovat jindy, teď si užijte snímky z mezinárodní svatby krásné Evy a charizmatického Paula.

Tattoo PhotoStory

To, že mám ráda tetování, musí být každému jasné, hned jak se se mnou poprvé seznámí. Tetování mám na třech ze čtyř končetin a přibývají jedno po druhém v pravidelných časových úsecích. Baví mě vše okolo tetování - návrhy, potetovaní lidé, proces vytváření tetování, historie, jednotlivé styly a kultura okolo. Svou kůži vnímám jako takovou galerii plnou děl od různých umělců, kteří se rozmanitými technikami, barvami a vzory snaží zachytit klíčové okamžiky mého života. 

Mým nejnovějším přírůstkem je tzv. Paisley, vzor, tisíce let starý, pocházející z Blízkého východu. Narazíte na něj v dnešní době úplně všude, obzvlášť toto léto je strašně in. Já ho objevila při své první odvážnější cestě do zahraničí, při cestě do země, kterou mi každý rozmlouval: Írán. 

Na tu dovolenou hrozně ráda vzpomínám. Nejenomže mě naučila nevěřit médiím, nedělat si předsudky o žádné zemi ani kultuře, ale dala mi také skvělé přítelkyně - spolucestovatelky, se kterými jsem následně absolvovala i jiné cesty. Bohužel mi nadělila i jinou zkušenost, a tak jsem si poprvé vyzkoušela, jaké to je mít závažné a dlouhodobé střevní potíže na cestě. Shrnuto podtrženo, byl to zlomový bod v mém cestování a hodně věcem mě to naučilo, proto jsem se rozhodla to zvěčnit novým tetováním.

Na tatéra jsem narazila poměrně náhodou - jedná se o kamaráda mýho bráchy, který se od něj nechával nedávno také tetovat. Co mě však zaujalo, byly dvě věci:

1) Jarda přede mnou tetoval jenom 7 lidí

2) Jarda tetuje handpokem

Kdo o technice handpoke ještě neslyšel - jedná se o metodu, kdy tatér nepoužívá strojek, ale pouze drží jehlu, kterou postupně vpichuje barvu do kůže. Proces je daleko pomalejší a tetování, které by strojkem trvalo maximálně hodinu, zabralo přes čtyři hodiny.

A nyní už k fotografiím. Jak je z fotek patrné, já stála na druhém konci fotoaparátu. Spoušť v ruce tentokrát držel můj brácha. Byla jsem příjemně překvapená tím, jak se mu fotky povedly!

Také bych ráda poděkovala Jardovi za veškerou péči, kterou mi věnoval. Ať už se jedná o přípravu návrhu, vybírání barev, samotného tetování i starosti o hojení, se vším jsem byla moc spokojená a Jardu můžu jedině doporučit!

Adelka

 

Představuji Vám Péťu, moji první fotografickou múzu

Je tomu něco přes tři roky, co jsem stála na Palmovce, nervózně popadla telefon a vytočila Pétino číslo. Dohodla jsem se s ní tehdá na svém úplně prvním photoshootu. Fotit se mělo u mě doma, případně v přírodě venku poblíž domu, představu jsem neměla absolutně žádnou a říkala si, že to celé bude jedno velké fiasko. A ono ne! Pétina profilová fotografie na WhatsApp je už tři roky stejná a je to právě jeden z mnoha vydařených snímků z onoho osudového odpoledne před třemi lety.

Tehdy jsem ještě neměla žádný program na vyvolání a úpravu fotografií. Ani Zoner, ani Photoshop, maximálně tak Malování by mi možná pomohlo. Dneska se tomu směju. Fotila jsem do jpegu, ale tak co, každý nějak začíná a učený z nebe nespadl, že?

Péťa mě tehdy doslova oslnila. Je velice fotogenická a má krásný úsměv. Pokud by Vás ty staré fotky zajímaly, stačí olajkovat či okomentovat tenhle příspěvek :-) Ale teď Vám ukážu nové snímky, které vznikly minulý měsíc.

 

IMG_0919_1.jpg

Nové začátky

Stejně tak, jako se za poslední tři měsíce rozrostla má klientela, dostala jsem pocit, že i můj web by měl projít nějakou změnou. A ačkoliv jsem se svým starým webem, který stvořil můj talentovaný kamarád Jakub Šimeček, byla nadmíru spokojená, tak plynulý přechod na SquareSpace (můj nový poskytovatel) byl nevyhnutelný. SquareSpace mi nabízí naprosto jednoduchý a přehledný systém nahrávání alb, přidávání blogových příspěvků a online zákaznickou podporu. Co to znamená pro Vás? Nový design, nové a častější přidávání příspěvků a článků na blog, pravidelné aktualizace a novinky na webu. A to se mi zdá celkem fér :-)

Přeji hezký zbytek týdne

Adelka